Elim-aj  

 

Кто там зовет
Меня в неведомую даль?
Ты, что ли, эхо !
Деятельность
Zakladni informace  |  Politika KZ  |  Ekonomika KZ
4. Ekonomická charakteristika země
 
Kazachstán je zemí, která se v mnohém vymyká středoasijským měřítkům. Jeho rozloha je více než 2x větší než rozloha dalších čtyř postsovětských středoasijských zemí. Sociálně-ekonomická mapa Kazachstánu se velmi kontrastně dělí na poměrně vyspělé průmyslové oblasti a zaostalé zemědělské regiony. V zásadě však lze Kazachstán považovat za makroekonomicky stabilizovanou soběstačnou zemi s rozvinutým průmyslem a zemědělskou výrobou.
 
Strategické postavení Kazachstánu a jeho obrovské nerostné bohatství, zaručující potenciálně vysoké zisky, stejně jako značný zemědělský potenciál Kazachstánu, přilákal navzdory velmi špatné infrastruktuře kaz. ekonomiky a neexistenci celé řady důležitých prvků tržního hospodářství, zajišťujících příznivé investiční klima, již v prvních letech jeho nezávislosti značné přímé investice ze zahraničí: za léta 1991 až 1993 činil celkový objem přímých zahraničních investic 1,2 mld. USD. Za rok 2004 to již bylo 8,1 mld USD
 
Pro zahr. investory jsou zatím nejlákavější proinvestování těžba ropy a zemního plynu a barevná metalurgie. Největšími investory v průmyslu ropy a plynu KZ jsou USA, Francie, Turecko, V. Británie, Itálie, Norsko a SRN. V oblasti metalurgie jsou to Jižní Korea, V.Británie, Japonsko a Kanada, Velká Británie, Indie.
 
 
 
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď na další rok
 
Zatímco od roku 1989 tvorba HDP a průmyslová výroba prudce klesala, již v roce 1996 dochází k růstu HDP o 1,4%, průmyslové výroby o 0,3% a zemědělství o 3,9%. V roce 1997 tendence ozdravění ekonomiky pokračovala: kazachstánské zdroje uvádí růst HDP 4% (reálnější je údaj uváděný odborníky programu EU TACIS - 2,5%), průmyslové výroby o 0,7% a zemědělství o 4%. Podle statistik stoupal HDP i v roce 1998 a tato tendence pokračovala pak i v dalších lete V roce 2003 dosáhl přírůstek HDP 9,2%, růst průmyslové výroby 8,8%, růst zemědělské výroby 1,4%, inflace dosáhla cca 6,6 %.
V roce 2004 byl přírůstek HDP 9,4%, růst průmyslové výroby 10,1%, růst zemědělské výroby 0,1, inflace 6,9%. Stejně jako v minulých letech bylo dosaženo přírůstku průmyslové výroby zejména v oblasti těžařského průmyslu a zpracování neželezných kovů. V oblasti zemědělské výroby je obdivuhodné, že se po rekordních úrodách v letech 2002 a 2003 a vůbec podařilo dosáhnout nějakého přírůstku zemědělské výroby. Strukturální problémy a nerovnoměrnost podílu všech odvětví na růstu HDP a průmyslové výroby se však nedaří odstranit (zejména ve zpracovatelském průmyslu). Nezanedbatelným faktorem je i vysoká cena na ropu (hlavními vývozními položkami Kazachstánu) na světových trzích Téměř 60% podíl ropy z celého vývozu je podle odborníků alarmujícím důkazem o strukturálních problémech ekonomiky (v posledních letech se tento ukazatel pohyboval na úrovni cca 40%) a zvýšení závislosti ekonomiky na světových cenách ropy.
Podle uvedených statistických údajů lze však konstatovat, že se Kazachstán nabral od roku 2000 stabilní směr na všestranný rozvoj ekonomiky. Nelze však opominout některé faktory, které staví dosažené úspěchy do poněkud jiného světla:
- nestabilita cen na ropu,
- stále neprovedená zásadní restrukturalizace zpracovatelského průmyslu, včetně modernizace a obnovy základních fondů,
- špatný stav infrastruktury,
- netransparentní legislativa pro podnikání.
Ze zásadních úkolů vytyčených nejvyšším vedení státu v hospodářské oblasti pro rok 2005 lze vydělit zejména:
 
1) snaha o další růst HDP,
 
2) dosáhnout opět pozitivní platební i obchodní bilance,
 
3) prohloubit strukturální změny v průmyslu, směřované do rozvoje nových technologií zejména ve zpracovatelském průmyslu,
 
4) zásadní přestavba a modernizace infrastruktury,
 
5) další rozvoj průmyslu (cestou domácích a zahraničních investic),
 
6) modernizace a rozvoj průmyslu zpracování ropy,
 
7) snížení nezaměstnanosti.
 
4.2. Základní makroekonomické ukazatele
 
 

 
2000
 
2001
 
2002
2003
2004
HDP v mld. USD
18,3
21,8
25,9
31,7
41,6
přírůstek HDP (v % k předch. roku)
9,8
13,5
9,4
9,2
9,4
HDP per cap. (v USD)
1228
1470
1734
2090
2770
Podíl soukr. sektoru na tvorbě HDP (v%)
77
77,5
78,2
78,2
80,1
rozpočt. deficit v % k HDP
0,1
0,2
-1,2
-0,9
0,3
Index spotřeb. cen (roční průměr)
117,4
110,1
106,6
106,6
106,9

Pozn.: Je zřejmé, že uvedená čísla jsou značně nespolehlivá.
 
Nezaměstnanost

 
Statistické údaje zveřejněné za rok 2000 uvádí pouze počet registrovaných nezaměstnaných tj. celkem 231,4 tis. a podíl je uváděn 3,7%. Údajně se i měla zlepšit situace ve vyplácení mezd, a to hlavně u státních institucí. Statistické údaje za rok 2001 opět rozlišují 'registrované' nezaměstnané (je nutno podotknout, že registrace prakticky nepřináší žádné výhody, jen byrokratické potíže) a nezaměstnané. Počet 'registrovaných' nezaměstnaných činil 216 tis. t.j. 2,9% a počet nezaměstnaných 767 tis. t.j. 10,8%. I v roce 2002 se opět rozlišují dva ukazatele, počet 'registrovaných' nezaměstnaných činil 193 tis. tj. 2,6%, počet nezaměstnaných byl 690 tis. t.j. 9,4%. Stejná situace se opakovala i v roce 2003, kdy počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných dosáhl 142,8 tis. tj. 1,8%, počet nezaměstnaných byl 669,4 tis. tj. 8,7 %.
 
Obdobná situace byla i v roce 2004, kdy počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných dosáhl 120,1 tis. tj. 1,5% , počet nezaměstnaných byl 657,4 tis. tj. 8,4%
 
Počet nezaměstnaných je však nutno brát s velkou rezervou, neboť podchycení nezaměstnanosti na vesnicích je velmi problematické, proto se počet nezaměstnaných odhaduje až na dvojnásobek. Největším problémem je zejména zaměstnanost nekvalifikovaných pracovních sil. Výrazně se však zlepšila výplata mezd a např. ve státní správě jsou mzdy vypláceny včas a dluhy z minula byly vyrovnány. Za poslední dva roky došlo i k významnému zvýšení mezd ve státní zprávě.
 
4.3. Průmysl - struktura, tempa růstu průmyslové výroby v nosných oborech
 
Vzhledem k zastaralé výrobní základně s výjimkou závodů vojensko-průmyslového sektoru (které však prochází konverzí, jež při nedostatku finančních prostředků znamená, že většina těchto závodu stojí) a velkému nerostnému bohatství země, vsadila většina zahraničních investorů (a spolu s nimi, navzdory varováním odborníků ze Světové banky, EBRD a EU, OECD, i vláda KZ) na těžbu a zpracování železných, neželezných (barevných) a vzácných kovů - železa, mědi, hliníku, wolframu, zlata a těžbu ropy a zemního plynu. Na rozvoji uvedených odvětví se v současné době zakládá růst HDP i objemu průmyslové výroby. Situaci ilustruje následující tabulka tempa růstu v jednotlivých průmyslových odvětvích (1999=100, index k předcházejícímu roku). Výrazný růst v oblasti strojírenství se přičítá většímu podílu kazachstánského průmyslu na rozvoji těžby ropy a postupné zapojení závodů VPK (vojensko - průmyslový komplex) do spolupráce s Ruskem. V roce 2002 však opět dochází k poklesu, důvodem je uzavření některých nerentabilních závodů v Almaty, vyrábějících elektrická, elektronická a optická zařízení.
 
 

 
 
výr.
elektr. energ.
paliva
včetně ropy
hutnictví železa
hutn. barev. kovů
chem. prům.
strojírenství
papír. prům.
potravinářský prům.
 
2000
108,1
1118,3
118,9
113,9
118,6
179,9
109,9
116,1
 
2001
106,9
118,8
102,6
113,7
155,1
132,8
116,8
109,2
 
2002
103,5
114,7
107,8
104,9
113,9
98,0
102,3
110,8
 
2003
107,8
112
112,5
98,2
120,2
141,1
106,6
108,7
 
 
2004
104,6
104,5
104,9
103
111,5
135,3
114,6
108,5
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Podíl jednotlivých odvětví na průmyslové výrobě byl v roce 2003 následující těžařský průmysl 56,6 %, zpracovatelský průmysl 33,9%, výroba a rozvod elektrické energie vody a plynu 9,5%.
 
 
 
4.4. Stavebnictví
 
Stavebnictví je dynamicky se rozvíjející činnost, je to zejména způsobeno rozvojem těžařského průmyslu a výstavbou nového hlavního města Astany. Objem stavebních prací se zvýšil od roku 1997 více než sedmkrát a v roce 2004 dosáhl 3,6 mld. USD, roční náůst objemu stavevná výroby činil v roce 2004 oproti roku 2003 více než 9,5 %. Z objemu stavebních prací připadá na průmysl 64% na dopravu 9,1%, na zemědělství 1,4%, na ostatní (včetně bytové výstavby) 25,5%. Oproti minulým letům se výrazně zvýšil podíl bytové výstavby (cca o třetinu).
 
Po některých smutných zkušenostech je v poslední době snaha, aby se při vypisování tenderů více prosazovaly místní stavební firmy. Toto se daří zejména u bytové výstavby a u výstavby infrastruktury, v průmyslu a zejména pak v těžařském se ale zahraniční investoři stále orientují na osvědčené zahraniční stavební firmy.
 
4.5. Zemědělství
 
Kazachstán byl obilnicí Sov. svazu a ještě starší kořeny má v zemi pastevectví. Růst zemědělské výroby nyní probíhá cestou snižování osévaných ploch a zvyšováním výnosů. Potravinářský průmysl také nutí zemědělce změnit poměr pěstované produkce či se naprosto přeorientovat. Tak např. řada závodů na těstoviny, postavená zahr. investory si žádá zvláštních odrůd pšenice, odkoupení českou firmou Czechomalt a rozjetí výroby velké sladovny zajistilo poptávku po kvalitním ječmenu. Přechází se i k pěstování rýže. Kazachstán však stále zakládá své zemědělství na prodeji obilí do zahraničí (hlavně do RF, Iránu a Uzbekistánu). Snad největším problémem zemědělství je však jako dědictví z dob Sovětského svazu otázka ztrát, to jest zajištění odpovídajícího způsobu dopravy, skladování a zejména zpracování zemědělské produkce.
 
V oblasti zemědělské výroby převažuje rostlinná výroba nad živočišnou, od roku 1997 až 2004 podíl rostlinné výroby pohybuje mezi 55-60% na tvorbě zemědělské produkce.
 
Rok 2003 byl opět z hlediska zemědělství pro Kazachstán úspěšný, a to zejména díky dobré úrodě ve všech odvětvích rostlinné výroby a nejvíce však v obilovinách, kde dobrá úroda dosáhla 12,4 mil tun, což je o čtvrtinu více než v roce 2000. I v živočišné výrobě jsou znatelné trendy, které vypovídají o stabilizaci a růstu zemědělské výroby, v roce 2004 bylo vyprodukováno 1 312 tis. tun masa (nárůst 5,6%), 4 515 tis. tun mléka (nárůst 5,5%), 2315 mil vajec (nárůst 1,7%), 27 tis tun vlny(nárůst 4,7%).
 
4.6. Služby
 
Sektor služeb je v zásadě na počátku svého rozvoje. Existující stav je zejména zapříčiněn dědictvím bývalého Sovětské svazu a dále pak různými 'privatizacemi' a snahami firem, které by měly služby poskytovat, se maximálně obohatit na úkor svého zákazníka. Snad nejdále jsou služby v oblasti turistického ruchu, tj. služby hotelů a turistických kanceláří, celkem se i rozvíjí restauratérství, to však jen tam, kde jsou skupiny obyvatelstva s dostatečnými příjmy. I tak se ale dá obecně říci, že služby poskytované v Kazachstánu jsou nekvalitní a drahé, a to jak pro běžné místní obyvatele, tak i pro cizince, kteří jsou zvyklí na nepoměrně vyšší standard.4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika)
 
 
Celkový stav infrastruktury není zrovna nejlepší, avšak v rámci republik zemí Střední Asie asi bude patřit k lepším. Energetika trpí tím, že spotřebitelé (jak závody, tak i fyzické osoby) často neplatí za dodávky elektřiny, zemního plynu, tepla atd. Elektrárny potom nemají např. možnost zakoupit potřebné uhlí. V poslední době jsou však snahy provádět alespoň částečné opravy a modernizace na energetických zařízeních zejména na severu země. S jadernou energetikou se v dohledné době nepočítá, rozhodnutím prezidenta KZ v polovině roku 2000 byl odsunut výhledový plán vybudování vlastní kazachstánské jaderné elektrárny u jezera Balchaš, naopak v Mangistau u Kaspického moře se za pomoci expertů z USA demontuje jaderná elektrárna, která jako jedna z mála na světě pracovala na bázi rychlých neutronů.
 
Některé oblasti na jihu země jsou pak každou zimu sužovány nedostatkem plynu, neboť sousední Uzbekistán není schopen dostát svým závazkům, a přestože je plynu v KZ dost, není vybudována příslušná síť.
 
Je také nutno podotknout, že celkový stav rozvodu energií a vody je ve velmi špatném stavu a např. podle dostupných informací se v Almatě od výstavby vodovodní sítě neprováděla jakákoliv větší generální oprava. Je celkem známým stavem věcí, že problémy se zásobováním energií nejsou ani tak způsobeny jejich nedostatkem jako úděsným stavem některých zejména elektrických a vodovodních sítí ve větších městech.
 
Dalším problémem je stav silnic a železnic. Vedení státu ale nelze upřít zájem tyto problémy postupně řešit, s přílivem peněz do ekonomiky je možno pozorovat snahu opravovat silnice a rozjíždět projekty oprav, modernizace i výstavby železnic. Úroveň spojů odpovídá mírně modernizovanému "sovětskému" vzoru. Např. u meziměstského i mezinárodního telefonování zůstal zachován poměrně složitý systém spojení. Je neúměrně drahé telefonování do zahraničí (např až 2x dražší než při stejném volání z opačné destinace). Špatná kvalita telefonního spojení omezuje i možnost efektivního používání internetu. V oblasti mobilních telefonů zde funguje několik operátorů, avšak nabízené služby jsou nekvalitní, nekomplexní a předražené ve srovnání se světovým standardem, nemluvě o šíři pokrytí. Je možno konstatovat, že operátoři využívají vlny módy tohoto způsobu komunikace, která světem prošla před několika lety.
 
 
 
4.8. Přijímaná a poskytovaná zahraniční pomoc
 
Kazachstán je příjemcem i poskytovatelem zahraniční pomoci, avšak saldo je jednoznačně negativní. Většina zahraniční pomoci směrované do Kazachstánu má charakter financování nebo částečného financování některých rozvojových programů zejména zaměřených na výstavbu a zlepšení infrastruktury, na ochranu životního prostředí, zlepšení lékařské péče pro občany, rozvoj dopravy, projekty směrované do oblasti zlepšení ochrany lidských práv a podobně. V žádném případě se nejedná o humanitární pomoc.
 
Kazachstán sám poskytuje spíše humanitární pomoc, která je však zejména směrována kazašským menšinám žijícím v zahraničí zejména v nejbližším okolí (Mongolsko, Uzbekistán, Turkménie, Čína, Afganistán.) s cílem jejich přesídlení zpět do Kazachstánu. Kazachstán se podílel i poskytování humanitární pomoci v průběhu protiteroristické operace v Afgánistánu.
 
 
 
5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo
 
konsolidovaný státní rozpočet
 
 
 

Rok
příjmy
výdaje
saldo
2000
598 746
602 024
- 3 278
2001
743 550
749 092
- 5 542
2002
823 350
774 220
+ 49 130
2003
1 022 256
1 021 769
+ 487
2004
1 305 124
1 323 821
- 18 697

údaje uvedeny v mil. KZT , za rok 2000 - 142KZT/USD, za rok 2001 -149KZT/USD, za rok 2002 - 153KZT/USD, za rok 2003 145KZT/USD, za rok 2004 135/USD
 
 
5.2.5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (v mil. USD)
 
 
 

 
2000
 
2001
2002
2003
2004
Obchodní bilance
4 075
2 283
3 193
4 574
7 315
- export (fob)
9 125
8 646
9 683
12 900
20 096
- import (fob)
5 050
6 363
6 490
8 326
12 781
B. KAPITÁLOVÝ A FINANČNÍ ÚČET
 
1 030
2 135
250
nezv.
nezv.
 
- Přímé investice
1 245
4 556
4 105
4 595
8 423
D. BILANCE
585
-400
-50
nezv.
nezv.

 
 
Poznámka: Některé údaje zatím statistický úřad nezveřejnil. Při posuzování stat. údajů v této tabulce je nutno brát je pouze jako informativní, neboť údaje zveřejněné v minulých letech se velmi liší.
 
Devizové rezervy - podle před nedávném v tisku (k 1.5. 2005) zveřejněných údajů by měly činit cca 13,8 mld USD, přitom rezervy stát banky činí 8,7 mld USD. Zbylých 5,1 mld je na tzv. 'Fondu budoucnosti', jehož rezervy jsou tvořeny z dodatečným zisků při dobývaní a exportu ropy.
 
5. Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)
 
 
 

 
vládní dluhy a a vládou garantované závazky
nevládní dluhy
(včetně firemních)
Celkem
2000
3 979,3
8 595,8
12 571,1
2001
3 800
10 459
14 259,0
2002
3 425
11 125
14 550,0
2003
3 086 19 261 22 347
2004 3 666 28 651 32 227
 

V roce 2001 splatil Kazachstán 500 mil. USD, z toho 256 mil. jako splátky a 244 mil. jako dluhovou služby. V roce 2002 bylo splaceno 680 mil. USD, z toho 470 mil. na splátky a 210 na dluhovou službu. V roce 2003 to bylo celkem 308 mil. USD, z toho splátky 141 mil. USD a 167 mil. USD na dluhovou službu.
 
5.4. Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny)
 
Mezi nejvýznamnější banky patří: Narodnyj Bank Kazachstana, TuranAlem, Bank Kaspijskij, ABN Amro Bank Kazachstan, KazKommerzBank, Texaka Bank. Do tzv 'velké trojky' v Kazachstánu patří KazkomerzBank, TuranAlem a Narodnyj Bank Kazchstána, tyto tři banky mají celkem dobré mezinárodní ratingy a jsou bez problémů přijímány ve světovém bankovním sektoru. KazkomerzBank byl v roce 2004 také zařazen do 1000 největších bank světa.
 
Pojišťovnictví je zatím ve svých začátcích a většina firem se snaží pojišťovat u zahraničích pojišťoven. Z místních pojišťoven můžeme uvést: Národní pojišťovna (Nacionalnaja strachovaja kampanija), Transportnoje strachovoje obšestvo, KazInStrach (Státní společnost pro zahraniční pojištění), KazKommertzPolis, Johnson & Higgins Servise Ltd. Postupně se rozbíhá i systém penzijního pojištění a jednotlivým fondům se daří akumulovat celkem velké prostředky, které pak vstupují na finanční trh a stávají se dalším zdrojem pro investování.
 
5.5. Daňový systém
 
Daňový systém KZ je velmi nepřehledný (existuje řada předpisů a novelizací, která umožňuje protikladný výklad). Ministerstvo financí v květnu roku 1998 prohlásilo, že do září r. 1998 bude změněno 80% daňové soustavy. V polovině června r. 1998 již nám. ministra financí novinářům řekla, že byla založena pracovní skupina, která má do konce října připravit návrh naprosto nového daňového zákoníku. Reforma však není dosud zcela dokončena. Z tohoto důvodu sdělujeme jen, že DPH v Kazachstánu bude postupně snižována, daň z příjmu je progresivní a v průměru se pohybuje na úrovni 31%, daň z obratu se pohybuje také na úrovni asi 30%. Je třeba zdůraznit, že kromě daně z příjmu za svoje zaměstnance, musí podniky platit ještě asi 5 dalších daní (penzijní fond, sociální fond, zdravotní pojištění, fond zaměstnanosti, atd.), které celkově tvoří dalších 24% zatížení. Kazachstánské úřady jsou si vědomy, že stávající nepřehledná situace jen podporuje daňové úniky, a proto v současnosti se ministerstvo financí snaží co nejdříve daňovou reformu dokončit.
 
Přes některé dílčí úpravy se však stále nepodařilo nastolit jednotný a přehledný systém. Od 1.7. 2001 bylo sníženo DPH na 16% a sociální daň na 31%, stále v parlamentu i ve sdělovacích prostředcích pokračuje poměrně ostrá diskuse o zavedení jednotné zemědělské daně a její výši.
 
Po velkých diskusích byl na podzim minulého roku přijat nový daňový zákon. Halasná propaganda líčila jeho přednosti, jasnost výkladu. Zákon začal platit od 1.1. 2002 a jeho nedokonalost a nepřipravenost se ukázala v plné nahotě, opět dochází ke sporným výkladů, na mnohé z praxe se zapomnělo, a tak se již nyní opět pracuje na zásadní novele. Pracovalo se též na novém Celním zákoně, byl přijat s platností od 1.1. 2003, avšak odborníci v kuloárech mluví o tom, že se bude opakovat situace s daňovým zákonem, praxe to opět nepochybně potvrzuje.
 
Od 1.1. 2004 byla snížena DPH z 16% na 15%.
 
V případě nutnosti zjištění konkrétní situace doporučujeme kontaktovat místní právnické firmy, případně i některé větší mezinárodní auditorské firmy, které zde mají zastoupení. Totiž zdaleka ne vždy se v běžné realitě podaří dosáhnout toho, co je uvedeno v zákoně.
 
6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD
 
 
 
6.1. Obchodní bilance - vývoz, dovoz a saldo
 
v mil. USD

rok
Export
Import
Saldo
2000
9 125,9
5 050,7
4 075,2
2001
8 646,9
6 363,0
2 283,9
2002
9 683,0
6 490,0
3 193,0
2003
12 900,4
8 326,9
4 573,5
2004
20 096,0
12 781,0
7 315,0

 
 
 
6.2. Teritoriální struktura - postavení k EU
 
 
 
vývoz z KZ (v mil. USD)
 
 
 

 
2000
2001
2002
2003
2004
Velká Británie
219,4
295
125,5
143
240
SRN
556,6
509,7
204,1
145,8
212,8
Itálie
891,1
970,9
849,7
1020,4
3109,0
ČLR
670,3
655,5
749,6
1649,6
1967,3
Nizozemsko
239,9
145
122
186,7
464,6
USA
211,0
159,1
106,2
99
273,9
Turecko
64,3
74,4
78,8
97,8
147,1
Jižní Korea
34,0
45,5
47,1
55,5
162,8
Bělorusko
20,1
4,9
11,8
12,8
18,4
Kyrgyzstán
58,5
87,1
106,9
116,5
222,1
Uzbekistán
139,2
148,8
104,8
129,1
201,7
Ukrajina
268,6
490,5
282,5
417
277,8
Česká republika
7,7
4,2
15,1
28
50,3
Ruská federace
1769
1748,4
1558
1963,9
2838,1

Statistický bulletin, Almaty 2000,2001,2002,2003,2004
 
dovoz (v mil. USD)
 
 
 

 
2000
2001
2002
2003
2004
Velká Británie
219,4
246,3
252,1
257,1
301,1
SRN
333,7
471,4
563,0
742,4
1053,1
Itálie
155,0
266,1
214,5
244,3
462,1
ČLR
154,0
169,2
314,1
502
758,2
Nizozemsko
64,7
82,4
84,5
128,2
179,3
USA
276,9
341,6
471
470,4
562,1
Turecko
131,3
142,6
168,5
209,1
342,4
Jižní Korea
82,5
106,5
108
114,6
247,7
Bělorusko
39,9
46,2
35,2
93,5
143,7
Kyrgyzstán
31,6
32,5
30,4
54,8
91,2
Uzbekistán
73,2
80,2
87,6
89,6
227,6
Ukrajina
79,8
154,9
212,8
322,7
722,6
Česká republika
34,1
44,6
52,5
37,7
99,2
Ruská federace
2458,5
2890,9
2578,1
3274,9
4812,5

Statistický bulletin, Almaty 2000, 2001,2002, 2003,2004
Největším dovozci z Kazachstánu jsou Švýcarsko (18,7%), Itálie (15,5%), Ruská federace (14,1%), Čína (9,8%), Francie (7,3%), Viržínské ostrovy (3,8%), Nizozemí (2,3%). Celkový podíl EU činí 33,1%
 
Největšími vývozci jsou Ruská federace (37,7%), Německo (8,2%), Čína (5,9%), Ukrajina (5,7%), USA (4,4%), Itálie (3,3%), Japonsko (3,1%), Turecko (2,7%), Francie (2,5%), Velká Británie (2,4%). Celkový podíl EU činí 45%.
 
 
 
6.3. Komoditní struktura
 
Nosnými položkami kaz. exportu jsou ropa, zemní plyn, železné, neželezné (barevné) a vzácné kovy, pak obilí a bavlna.
 
Nosnými položkami kaz. dovozu jsou stroje, strojní zařízení, technologie, dopravní prostředky, přístroje a produkce potravinářského průmyslu.
 
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
 
Pro dovoz zboží je zapotřebí předložit bance smlouvu o dovozu zboží. Tuto smlouvu banka zaregistruje. Takto zaregistrovanou smlouvu je nutno předložit u příslušných celních orgánů k registraci, kde je potom právnická nebo fyzická osoba vedena jako "účastník zahraničně-obchodní činnosti".
Po dovozu zboží dovozce platí clo plus 0,1% z ceny smlouvy. (je důležité promyšleně sestavit smlouvu, resp. dvě smlouvy tak, aby jedna smlouva mluvila obecně o dovozu zboží a druhá o konkrétní dodávce. To umožní, aby 0,1% se platilo pouze z druhé smlouvy, respektive z dodatku). V opačném případě bude zapotřebí neustále platit uvedenou sumu z celkového objemu kontraktu.
 
Po zaplacení zmíněných poplatků platí dovozce 15% DPH (od 1.1. 2004) ze sumy sestávající z ceny kontraktu a z poplatků za proclení.
 
 
 
Je-li dovozce ze země, se kterou byla podepsána "Dohoda o zamezení dvojího zdanění" (s ČR podepsána v dubnu 1998), která již vstoupila v platnost, a má-li u sebe dopis o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj platba DPH nevyžaduje, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kaz. DPH ( 15%) vyšší než DPH v zemi, ze které je zboží dováženo.
 
Současně je nutno podotknout, že celní řízení je v Kazachstánu velmi byrokratické.
 
Jsou druhy zboží, u kterých je možné požadovat odložení platby DPH, např. léky.
 
Kontrola exportu - ohledem na rozvoj obchodu si i Kazachstán uvědomil některá rizika a jak s cílem ochránit ekonomiku, tak s cílem dostát svým závazků zavedl vcelku standardní podmínky kontroly vývozu. Příslušný odbor na Ministerstvu ekonomiky a obchodu vydává licence na kontrolované položky. Jedná se zejména o některé suroviny, potraviny, léky, líh a samozřejmě zbraně, vojenský materiál, zboží dvojího užití.
 
 
 
6.5. Ochrana domácího trhu
 
Samotné podmínky dovozu do Kazachstánu byly značně liberální a ochrana trhu se spíše uplatňovala prostřednictvím odmítání poskytovat prostředky ze státního rozpočtu na financování zboží a služeb, které Kazachstán akutně nepotřebuje. V poslední době v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby se ochrana domácího trhu výrazně zvětšuje. V oborech, kde se začínají nebo vyrábí v Kazachstánu vlastní výrobky, jsou jednak státem, jednak různými lobbyistickými skupinami prosazovány restriktivní opatření - zejména výrazné zvýšení cel. Z netarifních opatření to zejména pak bývají různé nesmyslné požadavky na certifikaci kvality apod.
 
Ve druhé polovině roku 1999 začal v KZ platit zákon na ochranu spotřebitele, který kromě jiného stanoví podmínky pro dovoz spotřebního zboží. Hlavní ideou celého zákona je, že výrobky musí být označeny v kazašském a ruském jazyce již na hranicích (při dovozu). Není přípustné, aby byly výrobky označovány např. přelepkami přímo ve skladech obchodů. Toto opatření sice oficiálně značně ztěžuje dovoz spotřebního zboží do KZ, ale v praxi se toto nařízení zatím výrazně neprojevilo.
 
 
 
6.6. Zóny volného obchodu
 
Astana (výstavba Astany), Issakovská svobodná ekonomická zóna, Kyzyl-Ordinská svobodná ekonomická zóna, Žezkazganská oblast (zóna Žaireb Atasu).
 
 
 
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
 
 
 
7.1. Smluvní základna
 
Od vzniku nezávislého Kazachstánu a samostatné České republiky se bilaterální smluvně právní základna vyvíjela velmi pomalu, což ztěžovalo i obchodně-ekonomickou spolupráci KZ a ČR. . V souladu s rozhodnutím vlády KZ pozbyly na území KZ k 1. lednu 1995 platnost veškeré smlouvy sjednané dříve SSSR. Kaz. strana projevila v květnu 1997 ochotu jednat o otázkách sukcese a po expertních jednáních podepsat Memorandum či Deklaraci k mezinárodním smlouvám, podepsaným Sov. svazem a Československem a začít budovat novou mezinárodně-smluvní základnu pro bilaterální kaz.-české vztahy. Později kaz. strana od připravenosti podepsat uvedený dokument ustoupila.
 
Plný přehled bilaterálních smluv viz bod 3.2.
 
V obchodně-ekonomické oblasti byly podepsány tyto dohody: O obchodně-ekonomické a vědeckotechnické spolupráci (podepsána v září 1993 ministrem V. Dlouhým). Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (podepsána ministrem I. Kočárníkem během návštěvy premiéra Kažegeldina v ČR v říjnu 1996), O zamezení dvojího zdanění podepsána ministrem průmyslu a obchodu 10. dubna 1998.
 
Jak už je uvedeno v bodu 3.2. v souvislosti se vstupem ČR do EU bylo nutno revidovat 'Smlouvu o obchodně-ekonomické spolupráci' a uzavřít obdobný dokument o vzájemné spolupráci s Kazachstánem v této oblasti, který by vyhovoval podmínkám členství ČR v EU.
 
Tato smlouva byla v souvislosti s naším vstupem do EU ke dni 30.4. 2004 vypovězena. V září roku 2004 v průběhu oficiální návštěvy prezidenta V. Klause byla podepsána nová Smlouva o ekonomické průmyslové a vědecko technické spolupráci, smlouva ale zatím ratifikována nebyla (předpokládá se v průběhu tohoto roku). Bezesmluvní vztah ale neexistuje, neboť obchodně-politické vztahy pokrývá odpovídající smlouva uzavřená mezi EU a Kazachstánem, která určuje obchodně-politické podmínky pro obchod s Kazachstánem a tyto podmínky se vcelku neliší od těch, které byly stanoveny v bývalé bilaterální smlouvě mezi ČR a Kazachstánem
 
 
 
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny
 
(v mil. USD)
 
 
 

 
2000
2001
2002
2002
2003
Vývoz
34,1
44,6
52,5
37,7
99,2
Dovoz
7,7
4,2
15
28
50,3
Obrat
41,8
48,8
67,5
65,7
149,5
Bilance
26,4
40,4
37,5
9,7
48,9

Statistický bulletin, Almaty, 2000, 2001, 2002, 2003,2004
 
 
 
Poznámka: podle statistik GŘ cel ČR činil dovoz do ČR v roce 2000 cca 122 mil. USD, přičemž dovoz ropy činil 114 mil. USD. Vzhledem k tomu, že tuto ropu vyvážel cizí operátor působící na území KZ, byl ze strany KZ vykázán tento vývoz jako do země operátora. V ČR byl však tento dovoz vykázán dle země původu zboží.
 
Obdobná situace vznikla i v roce 2001, kdy podle statistik GŘ cel činil dovoz cca 105 mil. USD, z toho dovoz ropy 92 mil USD. Rozdílná čísla jsou i u našeho exportu, podle GŘ cel činil český vývoz 34,2 mil USD, podstatně vyšší export zboží z ČR vykazovaný kazachstánskou stranou je způsoben reexportem českého zboží z Ruské federace.
 
Tato situace se opakovala i v roce 2002, kdy podle statistik GŘ cel činil dovoz cca 36 mil USD, z toho dovoz ropy 20 mil. USD. Rozdílné údaje jsou i u našeho exportu, kde podle GŘ cel činil český vývoz 41 mil. USD, podstatně vyšší export zboží z ČR vykazovaný kazachstánskou stranou je způsoben zejména reexportem českého zboží z Ruské federace případně z jiných zemí SNS.
 
I rok 2003 zaznamenal významné rozdíly ve statistikách, podle GŘ cel činil čes. vývoz 27 mil. USD a dovoz 59 mil USD. Při podrobnějším srovnání statistik se zjistilo, že v našem vývozu chybí cca za 6 mil USD osobních aut a v dovozu do ČR ve kazachstánských statistikách nejsou zahrnuty dodávky ropy, zkapalněného plynu a bavlny.
 
V roce 2004 jsou opět zásadní rozdíly ve statistikách, podle GŘ cel představoval vývoz z ČR 48,3 mil USD a dovoz do ČR 124,7 mil USD. Tyto významné rozdíly jsou opět způsobeny obchodem přes 'třetí' země a metodicky tím, že se při zpracování statistik dovozu vychází ze země původu zboží.
 
 
 
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
 
Dominantní v českém exportu je vývoz strojů a zařízení, následují tržní výrobky tříděné dle materiálu, léky, chemikálie. V dovozu jsou hlavní položkou ropné produkty, fosfor, válcované železo, barevné kovy, dále pak bavlna a kůže.
 
České podnikatelské subjekty by se rády podílely na zakázkách pro městskou, meziměstskou a mezinárodní dopravu (tramvaje, trolejbusy, železnice) a výstavbě montážních závodů, jakož i celých městských infrastruktur. S ohledem na stěhování hlavního města do Astany je toto odvětví pro české podnikatelské subjekty perspektivní.
 
ČR má zájem i na spolupráci v plynárenství, resp. na pokračování spolupráce na bázi tzv. Jamburských dohod. To vše je podmíněno vyřešením tranzitu zemního plynu a dořešením problému zadluženosti KZ v této oblasti.
 
Perspektivně se jeví účast českých firem na projektech vládního, regionálního, ale i významného podnikatelského charakteru v plynárenském průmyslu, v projektech modernizace, rekonstrukce strojírenských odvětví, v petrochemickém průmyslu, v průmyslu barevných kovů, v dopravě, zejména výstavba a modernizace železnic, bytová výstavba.
 
 
 
7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry
 
Kromě již zmíněných oblastí dopravy (ať už městské, příměstské či dálkové) a farmacie (dovoz léků a polotovarů), se zdá, že se české firmy zatím málo podílely na zemědělské produkci a jejím zpracování (mlýny, konzervárny a pod). Obecně se začíná objevovat zájem o všechny zajímavé moderní technologie - např. tiskařské stroje, linky na stáčení minerální vody, balicí stroje různého zboží, malé podniky na zpracování zemědělské produkce atp. Zajímavou se stává i oblast papírenského průmyslu a technologie pro získávání a očistu vody (jak užitkové, tak pitné).
 
Přestěhování hl. města KZ do Astany znamená trvale velkou příležitost pro stavební firmy a to nejen výstavba jako taková (stavební materiály), ale i bytová výstavba pro vysoké vládní činitele, výstavbu luxusních hotelů atd. Zde je patrná tendence stavět tzv. hrubou stavbu kazašskými firmami, ostatní však i nadále je prostor pro zahraniční renomované firmy.
 
Kazachstán je zajímavým obchodním partnerem pro české subjekty zejména z pozice platební schopnosti. Vzhledem k tomu, že ekonomika Kazachstánu má dostatečný přísun prostředků z prodeje nerostných surovin (zejména ropa) a je ochoten je investovat, stává se celkově v mnoha odvětvích zajímavým obchodním partnerem.
 
 
 
7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu
 
Ve své době se snažila na kazachstánský trh aktivně pronikat Škoda Plzeň a.s. s převážně dopravní produkcí (lokomotivy, trolejbusy, vagóny), ale v souvislosti s vnitřními problémy, se kterými se Škoda potýkala zůstal jen společný podnik na výrobu trolejbusů, který zanikl díky poněkud nepochopitelné politice akimátu města Almaty (který je vlastně podílníkem v s.p. za kazachstánskou stranu). Dále na místním trhu působí Pozemní stavitelství Brno, větší aktivitu i v souvislosti s některými projekty v oblasti infrastruktury vyvíjí Železniční stavitelství Brno, dále pak Chepos. Slibně se rozvíjí spolupráce mezi Škodou-Auto a podnikem Asia-Avto, jejíž výsledkem by mělo být v druhé polovině roku spuštění sériové výrovy vozů Škoda Octavia.
 
Největším společným podnikem byla sladovna v Tekely, avšak její majoritní balík akcií před nedávnem odprodaly Obchodní sladovny francouzskému strategickému partnerovi.
 
Kromě výše uvedených firem jsou v Kazachstánu i prostředníci, kteří mění své klienty případ od případu.
 
 
 
7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží, službách a výrobní kooperaci
 
Poptávka po českém zboží a nabídky na výrobní kooperaci, přicházející na ZÚ jsou sice poměrně početné, avšak většinou si kazašští podnikatelé myslí, že česká strana by fungovala jako banka (v tom by spočívala její účast ve společném podniku, zatímco kazachstánská strana by měla volnou ruku při rozdělování zisku). Dalším problémem, na který si stěžuje řada českých podnikatelů pracujících v Kazachstánu je fakt, že mnoho lidí je přesvědčeno, že práce se zahraniční firmou je vždy výhodná a že zahraniční firmy čekají jen na jejich nápady. Těmto představám však často chybí hlubší koncepce a často vůbec smysl pro realitu. Častým jevem je taktéž naprostá absence představy o tom, co to zahraniční obchod je, jak probíhá a jaká má pravidla. Při jednáních o cenách se vůbec neberou v potaz dopravní náklady, že výrobek má nějakou reálnou hodnotu a od té se odvíjí cena atd., k tomuto ještě patří neomalené požadování provizí (samozřejmě nejlépe předem).
 
To přirozeně vede ke značné a často oprávněné nedůvěřivosti znalců místních poměrů k většině poptávek a nabídek vycházejících z kaz. strany.
 
Je ale třeba říci, že se tento trend v posledním období přeci jenom trochu mění. Větší firmy, které se obracejí s poptávkami již mají určitý přehled, ví co požadují a proč to požadují a občas jsou i vybaveni představou o financování. Zatím tento trend není pravidlem, ale vyskytuje se u větších společností a společností v jejichž čele stojí cizinci.
 
V posledním období se objevují požadavky na některé malé technologické celky (zpracování odpadu, 'malý" potravinářský průmysl), drobné poptávky na náhradní díly Tatra, malé víceúčelové letouny, tradiční výrobky - sklo, porcelán, dále pak některé potravinářské výrobky (konzervy, máslo atp.).
Objektivně je však nutno říci, že kazašský trh je perspektivní zejména v dodávkách investičních celků, při vyvinutí větší aktivity z české strany, dopravní techniky, tradičních komodit spotřebního zboží. Trvalý zájem je o dodávky celků zpracovatelského průmyslu - zejména zpracování zemědělské produkce.
 
 
 
7.7. Rozvojová pomoc poskytovaná ČR
 
Pomoc při výstavbě hl. města Astany: odsouhlasená výše projektu 10 mil. Kč
 
v roce 1998 realizováno 4 mil. Kč
 
pro r. 1999 navrhováno 5 mil. Kč
 
Cílem rozvojové pomoci je urychlení prací a možnost ovlivnit budoucí dopravní systém v Astaně tak, aby upřednostňoval dopravní prostředky a zařízení vyráběná v ČR.
 
Na pomoc při rozpracování projektu rychlostní železnice Almaty-Astana, pro rok 2000 a 2001 bylo vyděleno po 2 mil. na každý rok. Tato rozvojová pomoc je motivována snahou o upřednostnění firem ČR při výstavbě tohoto ambiciózního projektu.
 
Dalším projektem je zavádění technologií na zpracování vody (úprava pitné vody, čištění odpadních vod). Pro tuto zahraniční rozvojovou pomoc bylo vyděleno na období 2003 až 2005 cca 4,5 mil Kč. Jedná se o velmi zajímavý a nadějný projekt, při kterém realizátor velmi úzce spolupracuje se ZÚ.
 
 
 
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
 
 
 
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
 
Pro Kazachstán s tradicí postsovětskou, ale i orientální, jsou důležité pro prosazení svého zboží pevné osobní kontakty, periodicky upevňované projevy pozornosti. Tyto kontakty musí mít velmi široké zázemí, neboť klíčové osoby mění významná místa, ale kontakty zůstávají.
 
Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazy na internetové stránky, případně na zasílání faxů. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném tak ústním projevu zcela určitě vyvolají problémy, požadovaná stanoviska či odpovědi je nutno často taktně urgovat (i třeba z důvodů ne příliš kvalitního telekomunikačního spojení).
 
Podle informací českých obchodních zástupců nelze jednoznačně říci, zda pro firmy je lepší mít jako zástupce českého či místního občana. Nevýhodou místních sil často bývá nedostatek loajality vůči zastupované firmě a neustálé hledání jiné, cizí, firmy, která by nabídla vyšší plat. Naopak výhodou je, že výše mzdy je menší než vyslaného zástupce české firmy. Výhodou českého zástupce je sepětí s českou (vysílající) firmou a objektivnější hodnocení trhu.
 
Nejlepší kombinací se jeví, že vedoucí zastoupení je český občan a sekretářka nebo asistentka je místní síla.
 
Dalším poměrně citelným problémem je, že po rozpadu Sovětského svazu se zhroutil i systém velkoobchodního zásobování, a proto je při zajišťování dodávek nutno počítat s tím, že velkoobchod prakticky neexistuje, a tím pádem dodávky mohou mít jen nahodilý nebo jednorázový charakter.
 
Při realizaci dodávky technologických celků je nutno počítat s tím, že pracovní morálka místních pracovníků není příliš dobrá a jen velmi složitě se hledají kvalifikované pracovní síly.
 
 
 
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
 
Od konce r.1997 se začal přísně uplatňovat zákon na ochranu domácího trhu pracovních sil. K výkonu práce v Kazachstánu cizinec potřebuje zvláštní povolení a ministerstvo sociální ochrany pracujících přísně sleduje jeho dodržování. Každoročně stanovuje vláda KZ kvótu pro zaměstnávání cizinců pro rok 2004 činila tato kvóta 0,21% z ekonomicky aktivního obyvatelstva, pro rok 2005 byla určena na úrovni 0,28%. Získat uvedené povolení není jednoduché a mnohé renomované zahraniční firmy (bohužel i jedna česká) měli nebo mají s tímto problémy (manažeři, vysoce kvalifikovaní dělníci atp.).
 
Podmínky pro zaměstnávání místních sil nejsou jinak složité, místní pracovní zákonodárství není příliš rozvinuté, je však nutno místní pracovníky nahlásit na příslušném daňovém úřadu pro placení odvodů.
 
 
 
8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
 
V Kazachstánu existuje mnoho zákonných norem a předpisů upravující tyto záležitosti, avšak navzájem si protiřečí. Přirozeně při zřizování kanceláře či reprezentace nebo společného podniku je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku, nutný soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současnosti postačuje ověřený překlad těchto dokumentů do jazyka ruského, do budoucna je však třeba počítat s tím, že bude nutný i překlad od kazaštiny.
 
 
 
8.4. Požadavky na marketing, reklamu (využití HSP)
 
Zatím nejvíce pozornosti a prostředků věnovali propagaci, marketingu a reklamě, delegace firem přijíždějící z ČR na návštěvu či otevření společného podniku. ZÚ Almaty musí konstatovat, že paradoxně místní síly věnují otázkám propagace, marketingu a reklamy, většinou větší pozornost (a prostředky), než čeští zástupci firem. K poměrně velmi úspěšným zde patří účast na výstavách, byť se jedná o nákladnou záležitost, vhodně zvolená výstava a prezentace na ní bývá ve většině případů velmi úspěšná.
 
Zkušenost zejména z posledních dvou let ukazuje, že úspěšnost účastí na výstavách je zde podstatně větší než např. v Evropě nebo v USA. Důvody jsou v zásadě dva. První je přeci jenom orientální odstín na praxi v obchodě, počínaje osobním kontaktem s partnerem přes společenskou stránku obchodu, která má v Kazachstánu svou nezastupitelnou úlohu. Druhým důvodem je, že mnoho firem svou činnost příliš neprezentuje (z daňových důvodů, obava z konkurence, spojení s vysokými vládními kruhy atp.), proto ani celkem významné a silné firmy nejsou v informačních materiálech, katalozích atd. Přirozeně ale výstava jim dává možnost přímo na místě oslovit svého partnera bez zbytečného šumu a 'vysílání zbytečných' informací do světa. (Na vysvětlenou, v Kazachstánu není běžně přístupný obchodní rejstřík!).
 
 
 
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
 
Zatím nejznámější obchodní spory (Inecon Group či F-Invest ve fosforovém průmyslu KZ, nebo Obchodní sladovny Prostějov) vedou ZÚ k závěru, že přes snahu budování v Kazachstánu právního státu, rodové a kmenové vazby jsou často silnější (a méně čitelné) než paragrafy, což nutí české firmy často pasivně přijímat svůj osud. Tato špatná pověst v celé Střední Asii nesvědčí obchodu a vládnoucí kruhy v KZ si to dobře uvědomují, což se mj. projevuje na různých investičních summitech, kde nejvyšší představitelé ve svých projevech věnují překvapivě mnoho prostoru ujišťování zahraničních investorů, že několik známých příkladů, kdy se kazachstánská strana snažila již po podepsání kontraktu se západní firmou měnit jeho obsah, tak aby jí lépe vyhovoval, se již nikdy nebude opakovat. Lze jen předpokládat, že tomu tak opravdu bude, neboť západní firmy se začínají ostře bránit porušování jejich práv a neváhají se obracet na mezinárodní instance, případně se neváhají obrátit na své zastupitelské úřady zde, které se pak lobbyistickými tlaky snaží situaci vyřešit, případně pohrozit medializací.
 
V případě řešení různých obchodních sporů je třeba brát do úvahy zdlouhavost a také vnitřní sociální vazby (bývalé kmenové, národnostní atp.), které objektivitě rozhodování příliš nepřispívají. Často se pak objevuje i argumentace tzv. "xenofobního sovětského typu" (cizinci nás sem přijeli jen okrást, tak jim to musíme ukázat atp.)
 
V roce 2002/2003 se objevily další dva spory dvou poměrně velkých českých firem, v obou případech se jedná o zjevné narušení místních zákonů, zatím se hledají cesty, jak řešit tyto spory mimosoudní cestou. Celkem zajímavým a pozitivním faktem je, že se i zde objevily renomované a kvalitní právnické kanceláře, které se orientují v místních specifických poměrech a dokážou svému klientovi poskytnout příslušnou právní pomoc na celkem vysoké úrovni.
 
 
 
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
 
Veřejné zakázky jsou zadávány na základě subjektivního (ať už špatného nebo bezchybného) hodnocení výhodnosti toho či onoho projektu, a to jak výhodnosti celospolečenské, tak i výhodnosti soukromé. Zadávání veřejných zakázek je prakticky vždy spojeno s problémy jednak na úrovni zadavatele (zadavatelů) a pak i při dalších krocích. Při účasti ve výběrových řízeních je nutno s tímto počítat a je nutno kalkulovat s velkým množstvím 'dalších nákladů'. Mnohdy se pak stává, že po celkové kalkulaci celé akce se zjistí, že je ztrátová a vlastně ani nikdy zisková být nemohla.
 
8.7. Problémy a rizika místního trhu
 
Vzhledem k tomu, že se trh teprve formuje, jsou i nyní jeho problémy a rizika charakteru ryze 'postsověstkého'. Zatím zde stále není dostatek odborníků na zahraniční obchod, a mnoho místních obchodníků má velmi zkreslené představy. Velkým problémem jsou pak cenová jednání, neboť málokdo si je schopen uvědomit, že zboží má svou hodnotu a proto i cenový limit pod který se nedá jít. Dalším faktorem je příliv levného čínské a tureckého zboží, navenek sice líbivého, avšak nepříliš kvalitního. Toto často způsobuje problémy, neboť eventuálním partnerům se zdá všechno drahé a upřednostňují cenu na úkor kvality.
 
Není příliš vhodné bez náležité přípravy zde rozvíjet vlastní aktivity, neboť struktura společnosti v Kazachstánu je velmi složitá. Je vhodnější si najít dobrého a spolehlivého partnera a jeho cestou řešit otázky celního odbavení, daní, tranzitů různých povolení atp.. Z tohoto hlediska je třeba také vhodně volit dodací podmínky.
 
 
 
8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
 
V zemi je zvykem žádat 100% platbu předem. Jen u dobrých partnerů se tato částka snižuje na 50%. Všeobecně lze říci, že platební morálka je poměrně nízká, jak obyvatelstva tak i právnických osob. Výjimku opět tvoří dobří obchodní partneři, kdy si každá strana uvědomuje nebezpečí poškození svých vztahů s partnerem. Avšak i v tomto případě kaz. strana považuje odklady některých plateb za zcela běžnou záležitost a je třeba jí vysvětlovat, že mezi solidními partnery se všechno platí včas. Běžným zvykem v zemi je již po vyčlenění sumy potřebné pro platbu, že tato suma je zaslána svému adresátovi až po mnoha urgencích, neboť odesilatel se s ní snaží, alespoň na krátkou dobu podnikat v bankovní sféře.
 
 
 
V případě účasti české bankovní sféry na financování některých projektů je žádoucí přesvědčit kaz. stranu o prioritě těchto projektů tak, aby poskytla garanci akceptovatelnou pro EGAP a.s.
 
 
 
8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi
 
Níže uvedené výstavy a veletrhy se opakují v přibližně stejných termínech každý rok, pro bližší informace tj. přesný termín, podmínky pořádání akce zaměření a kontakt na výstavní organizací, která výstavu pořádá (včetně kontaktu na odpovědného manažera) najdete na těchto internetových stránkách:
 
Průběžné informace o nových, případně speciálních výstavách, jsou průběžně zasílány na příslušný teritoriální odbor Ministerstva průmyslu a obchodu a na Czechtrade.
 
 
 

NÁZEV VÝSTAVY
DATUM
MÍSTO
TÉMATIKA
ORGANIZÁTOR
Mezinárodní výstava 'Kazindustri "
únor
Almaty
Technologie balení, průmyslová automatizace, mini-technologie
 
Atakent-Expo
 
Mezinárodní výstava 'Voda"
únor
Almaty
Stroje a zařízení pro vodovody a kanalizace
 
Atakent-Expo
Meznárodní výstava
"Svátky jara, mládí a krásy"
březen
Almaty
Spotřební zboží
Atakent-Expo
Všeobecná obchodní výstava 'Vše pro ženy'
březen
Almaty
Spotřební zboží
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava
"Vzdělávání a kariera"
duben
Almaty
Vzdělávání, spec. kursy, profesní příprava
 
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava
 
"Energie a zdroje, úsporná zařízení a technologie"
 
duben
Almaty
Zařízení a technologie pro úsporu energie
 
KazExpoService
Mezinárodní výstava
"Odpady, jejich třídění a likvidace"
duben
Almaty
 
Technologie pro třídění a likvidaci odpadů
 
KazExpoService
Mezinárodní výstava 'Tranzit-TransKazachstán "
duben
Almaty
Tranzitní doprava všemi druhy dopravy
 
Atakent-Expo
TOO Iteca
'KITF "
duben
Almaty
Mezinárodní výstava cestovního ruchu
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'Kine "
květen
Almaty
Zdravotnická technika
ITE Group
Too Iteca
'Astanafood "
květen
Astana
Potravinářské zboží
KazExpoService
Mezinárodní výstava 'Food-Expo 2002"
květen
Almaty
Potravinářské zboží
TNT (USA)
Mezinárodní výstava 'Konsumer-Expo Kazachstán"
 
květen
Almaty
Spotřební zboží
TNT (USA)
Mezinárodní výstava 'Kitel "
červen
Almaty
Telekomunikace, počítačové technologie
ITE Group
Too Iteca
'Tranzit-Transeurasia"
červen
Logistické služby v dopravě
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'Karaotkel 2002"
červen
Astana
Spotřební zboží, malé a střední podnikání
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'Nábytek a Interiér '
 
červen
Almaty
Nábytek a bytové doplňky
Atakent-Expo
Všeobecná školní výstava 'Dětský svět"
srpen
Almaty
Dětské zboží
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'KazBuild "
září
Almaty
Stavebnictví, Interiéry,Topení a vzduchotechnika
 
ITE Group
Too Iteca
Mezinárodní výstava 'Kazmin "
září
Almaty
Těžební průmysl
ITE Group
Too Iteca
Mezinárodní výstava "Reklama, polygrafie a vydavatelství"
 
září
Almaty
Polygrafické stroje, tiskařské technologie a materiály
 
KazExpoService
'Autoservis "
září
Astana
výroba automobilů a jejich servis
 
KazExposervis
 
Mezinárodní výstava 'Kioge "
říjen
Almaty
Ropa a plyn
ITE Group
Too Iteca
Mezinárodní výstava 'AutoShow 2002"
říjen
Almaty
Automobily, příslušenství, náhradní díly, servisní vybavení
 
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'Karkara Konsumer "
říjen
Almaty
Spotřební zboží
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'KazMode "
říjen
Almaty
Oděvy, obuv, látky
Atakent-Expo SenExpo (Turecko)
Mezinárodní výstava "Kazprodmash"
říjen
Almaty
Výrobní a balicí technologie pro potravinářský průmysl
 
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava "InterSport a InterTour "
 
listopad.
Almaty
Sportovní zboží a příslušenství, turistický ruch
 
KazExpoService
Mezinárodní výstava 'Interfood-Foodpack"
listopad
Almaty
Potravinářské zboží a obaly
ITE Group
Too Iteca
Mezinárodní výstava 'AgroproExpo "
listopad
Astana
Zemědělská technika, potravinářské výrobky
Atakent-Expo
Mezinárodní výstava 'AgroPak "
listopad
Astana
Technologie balení
Atakent-Expo
Všeobecná obchodní výstava 'Nový Rok "
Prosinec
Almaty
Spotřební zboží
Atakent-Expo

 
 
9. Investiční klima
 
 
 
9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu (omezení, pobídka pro investory)
 
Začátkem r. 1997 se vláda KZ rozhodla centralizovat přidělování pobídek pro investory a založila Státní výbor pro investice (GosKomInvest), jehož předseda byl zároveň vicepremiérem. V případě uzavření smlouvy s GosKomInvestem o investici nebo o založení společného podniku v prioritních rozvojových programech, GosKomInvest může (avšak nemusí) poskytnout daňovou úlevu na 15 let. Z toho na pět let daňovou úlevu ve výši 100%, na dalších pět let daňovou úlevu ve výši 50% a na posledních 5 let úlevu ve výši 30%. Toto jsou však maximální srážky. V případě, že by došlo ke sporům mezi GosKomInvestem a západní firmou, lze řešit spor soudně. Zahraniční firmy si na četných jednáních stěžovaly, že smlouva uzavíraná s GosKomInvestem počítá se soudním řešením sporů před kazachstánskými soudy. Vedení GosKomInvestu přislíbilo, že vypracuje novou celou smlouvu, která nebude omezovat řešení případných sporů na kazachstánské soudy.
 
V poslední době, cca 2 roky, je cítit změna přístupu k zahraničním přímým investicím. V průběhu diskuse, která probíhala při přípravě zákona o investicích, se objevují hlasy o potřebě zrovnoprávnit zahraniční a domácí investory, dále pak jakési xenofobní teorie o 'ekonomické bezpečnosti státu' atp.
 
Důvody tohoto nového přístupu jsou v zásadě dva:
 
1) s rozvojem ekonomiky se objevila ekonomicky silná skupina kazachstánských podnikatelů, kteří mají zájem investovat do vlastní ekonomiky, tato skupina se i politicky snaží prosadit další reformy a zajistit větší liberalizaci - omezit vliv státní správy, a tak se zbavit té nejhorší korupce,
 
2) větší investoři ze zahraničí jsou nepříjemní tím, že za nimi v případě problémů a různých nátlaků a vydírání ze strany státní správy, stojí vlády jejich zemí a veřejnému pranýřování místních praktik ze stran vyspělých zemí - např. USA, SRN, Velká Británie, ale i Jižní Korea, Čína a Rusko se nelze bránit demagogickými řečmi o národní mentalitě, vlastní 'kazachstánské cestě' a pod.
 
 
 
Výsledkem těchto tendencí bylo, že na podzim roku 2002 s platností od 1.1. 2003 byl přijat zákon na 'Ochranu investic'. Ještě před přijetím bylo okolo zákona mnoho diskusí a zejména zahraniční investoři sledovali vývoj okolo přijetí zákona s nedůvěrou. Zákon v zásadě postavil domácí i zahraniční investory na roveň, zavedl některé definice, avšak největším překvapením (zejména pro zahraniční investory) bylo vypuštění klauzule o neměnnosti kontraktu v souvislosti se změnami zákonů (tj. po dobu platnosti investičního kontraktu stále platí ty zákony, v době platnosti kterých byl uzavřen). Výsledkem bylo, že zejména zahraniční investoři v oblasti dobývání ropy některé investice v roce 2003 budou odkládat na pozdější dobu a objevila se i celá řada článků v renomovaném světovém ekonomickém tisku vyjadřující znepokojení nad daným právním stavem.
 
 
 
V průběhu roku 2004 se však situace celkově vyjasnila. Důvodem mimo jiné bylo, že si kazachstánské vládní kruhy celkem rychle uvědomily, že rozvoj nových nalezišť ropy a plynu je tak investičně náročný, že ho nelze realizovat bez skutečně významných zahraničních investic a agresivní rétorika spojená se snahy diktovat ' kazachstánské modely' se silně utlumila, výsledkem je v roce 2004 viditelný nárůst investic.
 
 
 
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu
 
v mld. USD
 
 
 
2000 - 1,24
 
2001 - 4,2
 
2002 - 4,1
 
2003 - 4,5
 
2004 - 8,4
 
Odvětvová struktura odpovídá zhruba odvětvové struktuře exportu, což znamená, že na prvním místě se nachází ropa a její produkty, na druhém místě železné kovy a následují neželezné (barevné) kovy, z nichž na prvním místě díky investicím z Jižní Koreje je měď. Dále nikl a zinek.
 
Největšími investory v roce 2004 byly USA (36,9%), Nizozemí (21,4%), Velká Británie (10,9%), Čína (4,7%), Itálie (3,7%)
 
 
 
9.3. České investice
 
Česká podniková sféra zatím postupovala velmi opatrně, což znamenalo, že nečinila žádné rizikové investice, tudíž se vyhnula případným ztrátám (ale i velkým ziskům). Zdá se, že zatím největší investicí je zakoupení většinového podílu sladovny ve městě Tekeli ze strany Czechomaltu. Tato investice hrozila stát se nenávratnou, avšak po změně vedení v Almatinské oblasti došlo k návratu českých majitelů, kteří nejenom zajistili pracovní příležitosti ve své sladovně, ale i odbyt pro produkci kvalitního ječmene místních zemědělců. Úspěšný návrat Czechomaltu vedl k výstavbě pivovaru s českou technologií, zásobovaného sladem vyrobeným v českém, resp. společném podniku v Kazachstánu. Začátkem roku 2001 společnost Czechomalt obdržela od vlády KZ "Certifikát zahraničního investora", který této investici přiděluje statut umožňující jí uplatňovat všechny výhody a úlevy podle zákonů KZ.
 
 
 
Poslední úspěšnou investicí se ukázalo vybudování provozu na očistu trubek užívaných při těžbě ropy od radioaktivity českou firmou AsiaClean. Bohužel ale i tato firma se velmi často potýká se specifickou politikou jak místních, tak ústředních orgánů státní správy Kazachstánu.
 
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programy
 
V současné době jsou zřejmě nejperspektivnější (s nejrychlejší návratností) investice, a to nejen v Kazachstánu do stavebnictví a zpracování zemědělské produkce, avšak i tyto investice je třeba hlídat přímo na místě.
 
 
 
Čtyři základní prioritní rozvojové programy (na které se poskytují daňové úlevy) jsou rozvoj:
 
- strojírenství,
 
- energetiky,
 
- zemědělství,
 
- turistické infrastruktury.
 
 
 
S ohledem na potíže, s nimiž se v Kazachstánu potýkala např. Škoda Plzeň, či potíže, které muselo řešit Průmyslové stavitelství Brno ve společném podniku a s ohledem na přestěhování hl. města, které se nyní nachází na dopravním euroasijském uzlu, ale zároveň v zemědělské oblasti, ZÚ soudí, že nejperspektivnější jsou námi uvedené obory stavebnictví a zpracování zemědělské produkce v širokém pojetí těchto odvětví a infrastruktura.
 
 
 
9.5. Rizika investování v teritoriu
 
Obecně lze říci, že z oficiálního hlediska jsou rizika investování poměrně malá (politická i ekonomická stabilita, existence právního systému). V praxi je však situace přeci jenom trochu jiná, zejména v představách mnoha představitelů státní správy je 'bohatý' zahraniční investor vhodnou potenciální obětí, jak si přilepšit, počínaje nesmyslnými inspekcemi daňových orgánů, přes problémy s registrací automobilů, konče neomalenými požadavky na 'dary' od představitelů místních orgánů moci na 'sociální program' nebo výstavbu fontány před okresní administrací:

Версия для печати

   
Elim-aj, все права защищены.
ВебСтолица.РУ: создай свой бесплатный сайт!  | Пожаловаться  
Движок: Amiro CMS